Tak jsme o víkendu začali opět závodit na raftu a bylo to pěkné. Za slunečného počasí jsme bojovali o cenné vteřinky na Sázavě mezi Krhanicemi a Kamenným přívozem. A navzdory tomu, že jsme se během zimy ani jednou nesešli na trénink jakožto posádka, jsme nezajeli nijak tragicky. (Článek na RK Stanu najdete ZDE)
V sobotu jsme to brali do Krhanic přes Braník, kde jsme pomohli s nakládáním tuleních koží, beden se sušeným masem, střelivem a soudků s pitnou vodou a rumem. No a pak jsme vyrazili na start.
Zde jsme tradičně strávili dvě hodinky plkáním, lelkováním, konzumací výborných koblih, také Vojta si dal gáblík, i když to kobliha zrovna nebyla 🙂 No a pak jdeme na vodu a pádlujeme po proudu směr cíl. Pádlování je kapku nezvyk po tak dlouhé pauze, ale mohlo to být i horší. Manageři nám ujíždějí, ale nakonec náš čas v cíli není tak hrozný.
Jedou se ještě šestky, naštěstí ale beze mě a tak se můžeme vydat s Martinou a Vojtou do cukrárny v Jílovém, kde mají výbornou kávu a úžasné zákusky.
V neděli pak jedeme rovnou do Krhanic, po stránce klimatické je ještě líp než včera. Zatímco včera jsme jeli s Honzou, dneska sedí na druhém háčku Šarin. Mám pocit, že jedeme líp, než v sobotu, asi jsme se už za ten závod spádlovali, nebo co 🙂 Nicméně Manageři nám opět ujíždějí, ale minimálně jednu posádku jsme naším výsledkem naštvali, takže to potěší 🙂
Z Kamenného přívozu pak vyrážíme do hospody na Žampachu, kde se slézají drsní motorkáři. Nejsme sice ani drsní, ani motorkáři, ale jsou zde tolerantní, takže nám to projde 🙂 Parkuje tu pěkná řádka jejich krásných strojů, dokonce i jeden nějaký vojenský veterán z druhé světové války. Moc pěkné mašinky s krásným zvukem motoru 🙂 Jestli budete mít někdy cestu, tak se v téhle hospodě zastavte, je fakt dobrá, příjemný personál, pěkná zahrádka kousek od vody… a pivko taky není špatné 🙂 Tož tak.