Někdy okolo voleb se v Respektu ptali politiků ODS v čem konkrétně spatřují nebezpečí komunistů. Nikdo z nich nedokázal nějak přesvědčivě odpovědět, přičemž jednodušší otázku si těžko představit.
Nejhorší je, když se armáda začne připravovat na minulou válku. Což platí jak pro generály a vojenské plánovače, tak v přeneseném slova smyslu i pro běžný život. Těžko lze dneska od komunistů očekávat, že by po případném návratu k moci zavřeli hranice, zrušili politické strany a svobodný tisk, šmahem zestátnili soukromé podniky a pozavírali kulaky.
K tomu, abychom si udělali představu, jak by taková vláda bolševiků vypadala, se stačí vrátit do předvolebního času, kdy ve sněmovně vládla hlasovací koalice ČSSD a KSČM. Byrokracie, obstrukce státu vůči občanům, co nejvíce legislativních a byrokratických překážek pro osoby, které se rozhodnou něco aktivně dělat (ať již podnikat nebo pomáhat druhým či organizovat dětský tábor), zregulování kdejaké lidské aktivity. Zvýšil by se podíl sociálních dávek, ještě více peněz by proteklo státním rozpočtem k přerozdělení. A státní úředník, to je ten nejhorší správce, jakého si lze představit.
Vzhledem k tomu, že je tenhle systém péče o všechny občany dost nákladný, nelze očekávat, že by se nějak snižovaly daně. A už nyní je šedá ekonomika zejména mezi drobnými živnostníky velmi rozšířená. Zcela automaticky se každý ptá, jestli to bude s dokladem (to jest dráž) a nebo bez dokladu (to jest levněji). Hádejte, co si člověk vybere…
V oblasti zdravotnictví by to taky nebyla žádná výhra, ono to ostatně není žádná výhra ani teďka, a to je v tomto systému pouze takový polosocialismus. Lékařská péče je drahá a dokud se nebude omezovat její zneužívání poplatky za recepty, návštěvy doktora a pobyt v nemocnici, tak se nikam moc nedostaneme. Současně je třeba nechat plnit zdravotní pojišťovny jejich roli hlídacích psů, kteří budou tlačit doktory do snižování nákladů a co nejefektivnější léčby. Jinak nás čekají nekonečné fronty v ordinacích, na operace a nevrlý mizerně placený personál. Nemluvě už o tom, že systém velmi nehospodárně mrhá s prostředky tam, kde by se daly využít lépe a humánněji. Například umožnit lidem umřít doma vyjde mnohem levněji a je to asi tak tisíckrát humánnější, než učinit totéž v nemocnici.
Došlo by v určitém smyslu i na svobodu tisku, poslanci by jistě schválili nějaké byrokratické obstrukce, které by sloužily jako bič na ta média, která se nebudou hodit vládnoucí kastě do krámu. Stačí se podívat, jak Paroubek jde po krku těm, co mají jiný názor, než on, a co se o něm nelichotivě vyjádřili v médiích.
Velmi otřesným případem, jak je taková moc státu a jeho nezodpovědných úředníků ničivá, je případ rodiny zveřejněný na aktuálně.cz, které kvůli bytové nouzi sebrali děti do děcáku. Ano, toto je „sociální“ stránka regulace nájemného, takto vypadá péče státu o ty potřebné. Takhle si soudruzi představují tu pomoc potřebným. Zatímco stát z kapes daňových poplatníků a majitelů domů dotuje levné bydlení tisícům bohatých lidí, na ty skutečně potřebné jaksi zapomíná. Přitom pro koho jiného by měly být určeny všechny ty dotace a levné městské byty? V podání sociálních demokratů je spíše než tato rodina potřebuje například magistrátní úředník Paroubek s nadstandardními příjmy. Ano, TOHLE je socialismus, tohle ta pomoc „potřebným“. Jediným efektem těchto široce rozhozených sociálních sítí je to, že jich využije kdejaký nemakačenko, ale skutečně potřební mají smůlu. Tak to bylo za socíku a je to i dnes za našeho polosocialismu.
Ano, stát má pomáhat potřebným, ale pouze těm, kteří to opravdu potřebují. Nevidím jediný sebemenší důvod, proč by měl dostávat jakoukoliv pomoc od státu člověk, který vydělává desetitisíce nebo se odmítá přestěhovat, protože žít na dávkách je mnohem lehčí, než chodit makat.
Pomožme efektivně těm, kteří jsou v nouzi a přes veškerou snahu se o sebe nemohou postarat sami. Přestaňme pomáhat nemakačenkům, kteří jsou pouze líní jít něco dělat!
Nemluvě už ani o tom, že úředníci ze sociálky, kteří takhle zničili život jedné rodině, jsou v pohodě, neodvolatelní, nepostižitelní… Z toho vyplývá jediné: čím méně úředníků bude člověku kecat do života, tím lépe!
Pokud tedy ještě někdo neví, jak by vypadal život kdyby tu vládla koalice KSČSSD, tak se stačí podívat na zákony, které opustily sněmovnu za dobu hlasovací koalice těchto stran. Zákoník práce a zestátnění nemocnic, to jsou jenom dvě špičky ledovce. Pokud by nám tahle rudá mašina vládla další čtyři roky, tak to si teda zabalím pět svých švestek a pojedu někam, kde se bude moci žít.