Poslední červnový víkend byl vyhrazen Trnávce, kterou jsme si pěkně užili, i když nám na ní Vojta drobet nastydnul, podle slov paní doktorky hlavně z vedra, navíc v kombinaci se studeným větrem. Odjezd byl stanoven na čtvrteční odpoledne, ale protože evidentně nebyla dobrá karma, tak jsme se po třetím návratu pro nějakou zapomenutou věc včetně autosedačky (měl jsem Martinu s Vojtou nabírat na plavču) rozhodli strávit večer doma v rodinném kruhu, navíc to bílé a červené víno bylo taky potřeba vypít, že.
Článek a video na Sport.cz
Navíc letos tak nějak odopadl ten hlavní důvod, kvůli kterému jsem na Trnávku jezdil ve čtvrtek, a sice možnost si v pátek přispat tak do osmi a přitom být na Trnávce něco platný už od rána. Na Trnávce nás moc nebylo, ale postupně se to zlepšovalo, takže jsme všechno stihli připravit zavčasu, včetně postavení ježčí mejdan arény, což je vždycky největší dřina, ale taky největší sranda.
Na oběd míříme Na Kocandu, kam se pak po chvíli vracíme ještě se Šarinem a Káčou a příjemně rozjíždíme páteční večírek. Na trénink se totiž jako posádka nesejdeme, takže není co řešit. Přijíždí partička německých motorkářů na nádherných mašinách z třicátých let, fakt paráda. nemám foťák, takže se pro něj vydávám na Trnávku, jenomže u pokoje zjišťuji, že nemám klíče, takže se zase vracím zpátky a fotím je na Šarinův mobil.
Před tréninky se ukazuje, že se patrně svezeme, a to s Beruškama, kterým chybí Silvie, která nepřijede, páč je Daník nemocnej. Nakonec s nima jezdí Šarin a za půl hodiny se mu daří Beruškám rafting totálně znechutit. Já se dávám do kupy s trójou zatím bé, kterým chybí Mates, jenž přijede až ráno. jedu na zadáku a fakt mi to nejde, vůbec nevím, co kde a jak dělat, člověk nemá absolutně odhad. Když končíme první jízdu, najednou začne mizet voda, páč se rozbila překážka je nutné jí opravit. A tím dnešní trénink končí.
Večer se dělají branky a pak už hurá na mejdan.
Sobota patří slalomu, který je fakt pěkný, zejména poslední vlásenka je super, akorát jsme jí v první jízdě nedali. Taky jsme nedali ani v jedné jízdě přesazené povodky pět a šest, což je na draka. Ale hlavně z druhé jízdy jsme měli až na ty přesazy dobrý pocit, dali jsme i vlásenku nad posledním válečkem, takže zas takový kopyta nejsme.
Odpoledne je opět zasvěceno práci, dělám nějaké články a taky hlídám Vojtu, neboť Martina vyrazila s Janou a Blankou nakupovat věci na občerstvení pro vipáky, neboť to měla na triku Silvie a ta nedorazí. Udělali jsme si pěknou procházku do lesa, cestou jsme míjeli rallye neslyšících. Jedni neslyšící měli tak nahlas puštěnou hudbu, že jsem se nedivil, že jsou neslyšící. Akorát si jí už mohli vypnout a neprudit okolí, když už to neslyšej. Nebo jestli měli rádio v ceně vozu a nechtělo se jim ho nechat zahálet…
Večer patří večírku, točí se tradiční pivka zdarma v rámci šťastné hodinky, jako obvykle se po nich jenom zapráší… krále krysu nestíhám, páč pracuju a už mi to leze krkem, a ještě abych chodil někam ke kanálu, že 🙂
Neděle patří sprintu, končíme překvapivě dobře na dvanáctném místě, to je zase jednou výsledek, o kterém nevím, kde se vzal 🙂 Asi jsme dobře zapařili, nebo co 🙂
V tradičním závodě vipáků se představuje mimo jiné Martin Písařík alias Myšák z Dvojky, hraje nějakého doktora v nějaké ordinaci či co. Na Trnávce byl potřetí a doufám, že né naposled. Každopádně každej rok se přijel s jinou babou, tak uvidíme, jak to dopadne za rok 🙂 Taky přijela Míša Urbanová, která tu byla předloni a která dělala na Nově a teď točí videa pro novinky.cz a Stream.cz. Natočila videa, který jsou pěkný a za který moc děkujeme 🙂
Se Sportovníma novinama jel díky mé zaneprázdněnosti Šarin a hnedle v první jízdě se mu je na první překážce podařilo zvrhnout. No, kdo umí, ten umí 🙂
Hnedle po vyhlášení VIP se v bazénku na startu koná rekord, který jsem si tak nějak vymyslel a dal ho za podpory ostatních kolegů z oddílu do kupy ve spolupráci a Gumotexem a agenturou Dobrý den. Jedná se o to, že si na raft sedne hodně mistrů světa v raftingu z České republiky a tak bude ustaven rekord. Sešlo se nám patnáct šampionů, když bohužel přijel jenom jeden Šamánek, ale i tak to byla slušná účast. Raftaři pak sjeli ve čtrnácti lidech kanál a bylo to pěkné.
No a pak nezbývá než uzobnout vipákům něco málo z občerstvení a vydat se k domovu. Uf. Tož tak.