Tak jsme byli na vodě a bylo to príma 🙂 Pršelo jen v pátek ráno, pak už byl jen smahož a pařák. Pivo tam bylo dobré, nikdo se neutopil, Justýnka absolvovala v neděli svou první plavbu a na loďce se svezl i Vojta.

Fotéčky z Berounky
Přestože meteorologové slibovali na víkend luxusní počasí, ještě ve čtvrtek to příliš lákavě nevypadalo. Pršelo a nevypadalo to, že by to někdy mělo přestat. Před pátou k nám doráží Zdenka s Ivanem, takže balíme auto, navazujeme lodě a vyrážíme za stálého deště směrem západním. Ovšem v Braníku nás vítá cedule, že se na barranďáku převrátil kamion a blokuje dopravu. Raději neriskujeme případnou zácpu a volíme variantu Radotín. Jenomže v Radotíně je silnice uzavřena, takže jedeme přes Třebotov a Chýnici. Zde je u Štětků doma první zastávka, neboť Zdenka si potřebuje vzít bundu, svačinu, lahev vína a dojít si na wc.
Po této krátké pauze se opět vydáváme směr dálnice, na kterou za Rudnou bez problémů najíždíme. Jízda je ovšem dost opruz, protože prší a díky vodní mlze od kamionů není příliš vidět. U benzínky tankujeme, dofukujeme kolo a Martina se následně snaží utišit Vojtu, který by nejradši spal, ale neví, jak na to. Za Berounem už je provoz volnější, navíc přestává i pršet.
U Dolanského mostu stavíme stany, připravujeme večeři pro Vojtu a pak se vydáváme do hospody. Mají zde řadu zajímavých věcí, po zralé úvaze si vybírám pivko, následně i nakládaný hermelín, Martina si dává hranolky. Pak přichází Vojtova chvíle, když se mu podaří, sedíce Martině na klíně, bouchnout rukou do tácku s hranolkami a ty se rozletí všade vůkol, zejména pak na zem 🙂
Počasí pořád neslibuje žádné skvělé zítřky, ale naděje umírá poslední. Jdeme uložit Vojtu, doráží Dandy s Anitou a justýnkou. Chvíli ještě klábosíme, ale nakonec se jdeme rovněž ponořit do říše snů.
Z říše snů nás po půlnoci budí nějaký hluk, tak se jdu podívat, co se děje. Na břehu jsou hasiči, kteří instalují nornou stěnu, na protější straně řeky stojí policie, nad námi přelétává vrtulník, který přistává na louce za řekou. Po chvíli se táži přítomných policistů, co to má jako znamenat, a oni že jde o cvičení. Fakt prima. Nechápu, kterej ouřada zabedněný tohle vymyslel? Pořádat cvičení v kempu v sezóně? Budiž, nacvičovali mimo jiné i evakuaci dětského tábora, ale je takovej problém dát lidem v kempu vědět, že se večer bude něco takového konat? Mít postavený stan vedle celou noc natočeného hasičského auta, to musí bejt fakt príma pocit. Přitom navečer projelo kempem policejní auto, kdyby vystoupili a něco řekli, tak by se jim snad žíly nezkrátily…
Naštěstí Juju ani Vojtu se hluk vrtulníku nevzbudil, takže jdeme spát i my a je to. Hasiči šaškovali na břehu snad do tří…
Ráno nás sice budí krásná modrá obloha, ale za chvíli se zatahuje a než vyjedeme, začne pršet. Balíme věci do našeho kombíka, se kterým se bude Martina s Anitou a robátky přesouvat po souši mezi kempy.

Řešíme, jak zajistit lepší počasí a pochopitelně se přímo nabízí několik rituálů. Tak Martina vysvětluje Zdence s Ivanem, že si nemají brát na vodu opalovací krém, neboť jedině tak lze přivolat slunečné počasí. No, je třeba říci, že to zafungovalo stoprocentně, akorát si chudák Zdenka s Ivanem festovně spálili různé části těla, především pak nohy. Ale lepššímu počasí a šamanským rituálům je třeba přinášet oběti, ne? Navíc kdyby chodili přes do biturbo solária CDi, tak by se jim to nestalo :-)))
Konečně nastává vytoužený a dlouho očekávaný okamžik a dáváme loďky na vodu. Je to paráda, bez bagáže je loďka lehčí, člověk se tolik nenadře a navíc není třeba na jezu všechno vyndavat, přenášet a nandavat. S jízdou rovně vpřed mají ze začátku drobné problémy Štětkovic, ale po chvíli se do toho dostanou a směle se přibližují k soutoku s Vltavou.
Počasí se lepší, začíná se oteplovat, mraky uvolňují místo sluníčku, takže pohoda. Zastavujeme u hospody nad jedním z jezů, nakládaný hermelín a pivko mají výbornou kvalitku, takže zastávky rozhodně nelitujeme. Protože Dandy má potřebu neustále pádlovat, vzdalujeme se Zdence s Ivanem navzdory tomu, že se snažím na kormidle neustále brzdit 🙂 U dalšího bufáče tedy necháváme druhé posádce kilometráž a vyrážíme napřed do kempu za zbytkem našich rodin.
Kemp v Liblíně je fajn, holky zabraly místo na samém konci (nebo začátku, záleží z kterého konce to berete 🙂 ), takže by nás nikdo nemusel v noci budit a rušit. Dětičky si užívají bazénku ve stínu stromu, pak se přesouváme do stínu auta. Využíváme toho, že kemp je zatím poloprázdný a jdeme si dát něco k jídlu a také využíváme místní sprchu. Bohužel teče jenom velmi teplá voda, což není v počasí, kdy rtuť teploměru atakuje třicítku, zrovna to pravé ořechové. Jedinou nevýhodu našeho umístění na opačném konci kempu je fakt, že dojít si pro pivo je drobet na delší lokte. Navíc se před bufíkem navečer vytvořila docela slušná fronta.
S Dandym bereme loďku a jedeme zaopatřit nějaké dřevo na večerní táborák, kousek proti proudu je vcelku solidní výlez na břeh a i něco soušek je k dispozici. Rovněž také musíme povozit naše dětičky, Vojta si odbývá svou vodáckou premiéru a vcelku se mu tento způsob dopravy zamlouvá.
Večer trávíme hrou na kytaru, uvolňováním skla a podobnými vodáckými kratochvílemi. Vojtu se daří uspat v pohodě, naštěstí je imunní na kempovní ruch, takže se dá očekávat klidná a ničím nerušená noc.
Čekáme na Hanku s Adamem, kteří mají nějak navečer dorazit. Jenomže výjezd z Prahy se jim kapku protáhl, takže nakonec se objevují až v pozdních večerních hodinách. Když se smrákne, zapalujeme oheň a navzdory drobet vlhčímu dřevu se nám ho daří rozhořet a následně i udržovat v hořícím stádiu.

Zdenku s Ivanem trápí spálené nohy, nakonec jim z nejhoršího pomáhá „domácí“ lékárna v podobě bílého jogurtu. Praktické, levné a účinné 🙂

Konečně se objevuje typický zvuk piánového dieselu a Adam s Hankou jsou tady. Doprovází je Adamův strejda David ve svém obytném transitu, který byl rovněž zapojen do jejich dnešní cestovatelské anabáze. Pokud jsem to celé dobře pochopil, tak Hanka čekala od čtyř hodin v nějaké kavárně na Andělu (tohle je problém, kterej fakt nechápu a kvůli kterému jsem fakt rád, že jsem chlap: ženská sedí v kavárně, kde stojí jedno kafe osm pětek, takže si tam skoro nic nedá a je naštvaná, že tam čeká. Normální chlap si sedne do hospody, zevluje a nebo si čte, dá si pivko a je pohoda. Já takhle dokážu čekat dlouhé hodiny…), po šesté se Adam konečně odpoutal od práce a mohlo se vyrazit pro loď. Cestou pak následovala ještě nějaká zastávka v hospodě, kde Hanka požila nějaké panáky, asi zastavili i u Davida, a pak přijeli do kempu. Do rána je pak ještě třeba rozchodit nějaký počítač, který mají s sebou. Sedíme u ohně, vypíjíme petky s pivem, které David s Adamem přitáhli z bufetu, a po půlnoci jdeme spát.
V sobotu ráno zvyšuje sluníčko svou účinnost, se stínem je to ale bledé, neboť pod stromem táboří partička a slunce v nadhlavníku příliš šancí na stín z jiných zdrojů nedává…
Pakujeme auto, chystáme bazének pro Vojtu s Juju a pak vyrážíme na vodu. Řeka mírně teče, my se zvolna pádlujeme kupředu, sluníčko smaží… Pod jedním z jezů lovím z vody plechovku s pivem, které je zahraniční značky, neotevřené a poživatelné. Chutná dobře, nechávám tedy kolovat. Následně zahlédneme ve vlnách ještě fidorku, kterou Adam rychle vyloví a máme tedy k pivku i něco sladkého k zakousnutí. To by jeden neřekl, co se dá na jezu užít za radosti 🙂 Posíleni vyrážíme dál a po pár kilometrech přistáváme na molu nedaleko hospody, kde dáváme polední veget.
Po nasednutí do lodí se ostatním loďkám vzdalujeme a když na ně u jednoho jezu čekáme příliš dlouho, vzdáváme to a vydáváme se napřed. Kousek před kempem míjíme takové opravdu veselé vodáky – dva mladíci nalití jak zákon káže. Vesele na kánoi dovádí, až se převrátí, což v nich ovšem vyvolává pouze další výbuchy veselí. V záchvatech smíchu se vrávoravě potácí řekou a snaží se vylít loď a nasednout do ní. Jak pravil trefně Dandy, i promile je třeba si řádně užít 🙂
Dnešní kemp U Potůčků má jednu velikánskou nevýhodu – není tam žádný stín, kromě terasy před hospodou, kde se ovšem s Vojtou moc dlouho být nedá. Nicméně jiná varianta není. Chystáme stan a snažíme se uspat Vojtu v kočárku, což se po chvíli drncání daří.
Martina odváží Adama pro piáno do předchozího kempu a já se snažím postavit stan, najíst se a drncat Vojtu. Toho se pak ujímá Dandy, takže už jenom skloubit jídlo a stan 🙂 Blíží se mraky, ale nepropadám příliš panice, neboť se zdají daleko. Jenomže, chyba lávky. Najednou je tu vítr, že kdybych stan nedržel, tak už ho lovím z vody. Začíná slejvák jako sviňa a najednou nevím, kam dřív skočit. Kolíkuju stan abych ho zajistil před odletem, Dandy dává dovnitř Vojtu a Zdenka s Hankou narychlo uklízejí spacáky a další věci, které jsou venku. Vojtíšek sice nejdřív chvíli brečí, ale za chvíli je všechno cajk a bouřka – nebouřka, věnuje se hračkám na celtě ve stanu. No a netvralo to ani moc dlouho a za chvíli je po všem. Sluníčko se opět stává vládcem oblohy.
Dandy vyráží s Juju na dřevo, něco přiváží i Adam, takže do půlnoci snad vydržíme 🙂 Uspávám Vojťuli, to jest jsem s ním ve stanu, popíjím pivko a čekám, až mu dojdou baterky – to jest něke se unaví a usne. Vždycky, když už to vypadá, že už je na konci svých sil a spánek ho přemůže, tak se zmobilizuje a ještě někam doleze 🙂 Nakonec ale spánek vítězí, i když to byl boj 🙂
Večerní zábavu trávíme u ohně, já částečně také u hospody, kde postupně objednávám různe pochutiny, na které je ale třeba vystát frontu. Hanka si najednou vzpomíná, že zapomněla v minulém kempu botky, takže se řeší, kdo tam dojede. Adam je ochoten zapůjčit auto, ale o střízlivosti nemůže být ani řeč. Nakonec je domluveno, že vyjede autem na silnici a tam se volantu chopí Hanka. Dopadlo to dobře, botky se našly.
V neděli se v lodi střídám s Anitou a s Juju, my s Martinou zatím sjedeme pro Dandyho auto k Dolanskému mostu. Ráno ještě bereme Vojtu na krátkou plavbu. No a pak už balíme auto, máváme vodákům a vyrážíme směr Chrást. Cestou je takový zajímý úsek silnice, kde je co kilometr železniční přejezd, trať silnici kříží snad šestkrát.
Po příjezdu do Zvíkovce, kde je konec dnešní vodácké etapy a celého zájezdu, už na nás ostatní čekají. V klidu balíme věci, přiděláváme lodě a postupně se vydáváme směr Praha.