Konečně jsem se dostala k tomu, abych představila nového člena naší domácnosti. Jde o Matýska – suchozemskou želvu. Je to dárek Zdendy s Ivanem, čímž jim moc děkujeme, protože se mně i Filipovi splnil sen 🙂 

Musím ale přiznat, že získání tohoto daru bylo velmi originální a do poslední chvíle nejisté. Zdenda s Ivanem koupili asi dva (nebo dokonce tři?) týdny před svatbou u chovatele nedaleko Příbrami želvu s pracovním názvem Evžen. Ale dva týdny je dost dlouhá doba na to, aby k ní Zdenda získala téměř mateřský vztah. Takže ještě pár dní před naším dnem D to vypadalo a bylo i domluveno, že Evžen zůstane v Chýnici a nám koupí želvu novou. Nakonec ale Evžena 3.8. přivezli do Modřan i do Krasolesí. Ale loučení s ním bylo těžší, než si asi kdo myslel, a tak nezbývalo nic jiného, než v sobotu při odjezdu Zdenku téměř násilím posadit do auta i s milým Evžou zachumlaným v jejích vlasech a přikázat odjezd. Týden na to za námi přijeli na chalupu a zajeli jsme si vybrat k chovateli želvu novou. No a to je náš Matýsek :-). Až na mlsnost jeho jazýčku musím konstatovat, že to je miláček. Uspokojit jeho chutě je docela těžké. Podle rad zkušených mu má chutnat čínské zelí, švestky, broskve, jablka, ale to našemu Matesovi nějak nešmakuje. Nejradši má tvaroh, piškoty a pampelišku. A nějakou tu kůru, co si venku sám uloví :-). Nicméně ještě jednou Zdeni a Ivane – díky :-).