Nymburk se s námi v sobotu sice přivítal a rozloučil deštivou sprchou, ale přes den bylo krásně a nemělo to chybu. Hned u vody bylo dětské hřiště, takže o program bylo postaráno. Vojta závodil na 500 a 2000 metrů a oba závody jel velmi pěkně.
Jak již bylo zmíněno výše, po příjezdu lilo jako z konve. Naštěstí času bylo dost, tak jsme vytáhli v autě karty a počkali, až to přejde.
Hned u vody bylo krásné hřiště, takže se tam kluci mohli bezezbytku vyřádit.
Prvním Vojtovým závodem byla pětistovka. Oproti loňsku výrazné zlepšení, již nejel daleko za ostatními, ale i někoho předjel 🙂 Škoda, že ho jeden závodník zablokoval, když nezvládl řízení a postavil svůj kajak napříč přímo před Vojtu.
Kubík si na břehu našel fajn louži, takže si ty závody taky celkem užil.
V poledne nastal čas siesty. Kubu naštěstí nevzbudil ani hluk dětí, ani píšťalka rozhodčího na nedalekém fotbalovém hřišti.
Kluci tu měli kámošku Marianku, se kterou Vítek chodí (a Vojta chodil) do školky.
Fotbalisti odpoledne přenechali své hřiště vrtulníku, který si bylo možno pronajmout na vyhlídkový let. Nabídky jsme nevyužili.
Nastal čas jít na břeh fandit.
Odpledne čekal Vojtu závod na dva kilometry. Bojoval srdnatě, nechal za sebou dva borce a bylo z toho krásné 65. místo 🙂
Pořadatelé připravili cenu pro všechny závodníky. Celkem byla klika, že jsem to Vojtovi vzal, protože při vylézání na plato byl moc hrr a vykoupal se.
Před odjezdem už to bylo dlouhý. Kubík naštěstí vzal za vděk brusinkami a zabavil se po dobu, než jsem pobalil kluky a pomohl navázat lodě na vlek.
No a pak už jsme mohli vyrazit za deště k domovu.