Po příjezdu z Berounky jsme si dali víkend na zotavenou a regeneraci a v pondělí se vydali na týden do Třeboně. Tedy, původně jsme měli jet jen do čtvrtka, pak měl následovat přesun do Vrbného, kde jsem si chtěl užít kanálu a raftových závodů. Bohužel to nedopadlo, naražená ruka mi vystavila stopku, jak by řekl Čapoun. Takže jsme si to užili v Třeboni až do soboty.
Všechny fotky jsou ke zhlédnutí ZDE
Celou cestu do Třeboně lilo jako z konve, v Třeboni to naštěstí trochu ustalo. Ale doboru náladu nám to nezkazilo a vyrazili jsme hned do města.
Následovalo povinné focení u Jakuba Krčína. Když se narodil Vojta, měl jsem takovou ideu fotit tady děti každý rok a mít z toho pěknou galerii. To se bohužel nezdařilo, ale několik fotek už odtud máme. Bohužel Vítek neměl na pózování náladu, ale tady se alespoň neotáčí zády. Bude z něj dobrá celebrita 🙂
Tady se už Vítek otáčí zády, protože se prostě fotit nechce…
…a zde už nakvašeně opouští scénu
Ale zato Kubík byl z focení doslova nadšený 🙂
V kempu jsme měli příjemnou kratochvíli – krmili jsme kachničky včetně rodinky malých. Nakonec se osmělily a chodily až k nám před auto.
Postel v autě je fajn věc, osvědčila se na výbornou. Hlavně Kubík měl kde lézt. A spát bez obav, že ho někdo vzbudí nebo že on bude v noci budit okolí.
Jediný společný výlet na kolech. Když jsem v kempu posadil Vítka na kolo, tak drobet zazmatkoval a cestou z mírného kopečka zapomněl brzdit. Šlapal stále dopředu a když jsem se ho pokoušel chytit, tak jsem slítnul z kola a narazil si ruku. Po dvou dnech jsem to nevydržel a místní felčar mi jí dal do sádry. Ze začátku to ještě šlo, s Vítkem jsme odjeli asi dva kilometry a pak se vrátili, protože to už nešlo.
V Třéboni na náměstí mají výbornou zmrzlinu. Chodili jsme tam každý den pod podmínkou, že si kluci každý den dají nějakou jinou. A všechny byly dobrý 🙂
Výlet kolem Světa.
Cestou jsme narazili na plantáže borůvek. Ostatní lidé je nesbírali, nejspíš hrozně pospíchali, aby to stihli v rekordním čase nebo čertví proč, ale nám to nevadilo. Dali jsme si veget a sbírali. Vítek borůvky nejí, ale také sbíral – důsledně po jedné 🙂 Zato Kubík se borůvkama futroval, až měl boule za ušima 🙂
Je tady sobota a balení. Vzhledem k tomu, že jsme díky posteli měli všechno v autě, tak tato noční můra každého cestovatele proběhla poměrně hladce. Navíc s takovými pomocníky 🙂
Ještě naložit kola a jedééém!